jedna od mojí nejmilejší osobní fotografky Ádinky.
Jak si mnozí z Vás všimli, na řečech o mým návratu do blogspotovýho prostředí nebylo zas tolik pravdy.
Já VÁŽNĚ měla v úmyslu víc fotit a vymejšlet co zajímavýho Vám sdělit. Ale to je tak.
/výmluva n°1 / Zlenivěla jsem a nechce se mi s sebou všude tahat foťák.
/výmluva n°2/ Koupila jsem si menší kabelku, do který se mi vejde BUĎ foťák NEBO láhev s vodou. A když přijde na věc, raději dám přednost dodržování pitnýho režimu před zachycováním okamžiků z mýho nepříliš zajímavýho života.
/výmluva n°3/ Za můj společenskej život by se mohl stydět i leckterej důchodce. Ven chodím většinou jenom za účelem nákupu potravin, procházky se psem nebo občasný návštěvy školy.
/výmluva n° 4/ V mrazech,co nám většinu dní minulýho měsíce "zpříjemňovaly" každou venkovní činnost, jsem nosila stejnej svetr, stejný kalhoty a stejnej kabát. Ani jedno z toho není příliš fotogenický.
/výmluva n°5/ A jako bonus: Poměrně úspěšně se mi povedlo vytvořit si tukový zásoby na několik zim dopředu. Není se tedy čím chlubit.
Anyway. Zítra si do Brna foťák už stoprocentně vezmu. A to jak ten digitální,tak ten analogovej. Jistota je jistota.
Spolu s překrásnou,nepříliš prostornou,novou taškou budu nosit i jednu plátěnnou, do který si některej ze zmiňovanejch foťáku vždycky vemu.
Začnu častějc vycházet do ulic brněnských. Kalhoty,termoprádlo a všechno huňatý,co ze mě celou zimu dělalo panáčka Michellina, zazimuju. Z nejzadnějších částí skříně vyštrachám šortky, šaty,baleríny,košile,.. a bude mi líp.
Možná se blýská na lepší časy. Ale kdo ví,jak to se mnou zas dopadne,žejo!
/Za případný pravopisný chyby se omlouvám. Nic delšího než smsky nebo zprávy na fejsbkuju jsem už pěkně dlouho nepsala,takže mám ještě větší mezery v gramatice než dřív,ups!/
